Průběžný stav na účtu je k dnešnímu dni 39.172,20 Kč. Sbírka je otevřená do 15. června a já věřím, že v cílové rovince nabere spurt a že se těch cílových padesát tisíc podaří vybrat.

Těm, kteří prahnou po detailnějších informacích k původním vitrážím, nabízím text sepsaný historikem krnovského muzea, který jsem během domlouvání sbírky dostala od paní Ivany Gerlichové, vedoucí muzea a správce sbírek:

Když dostal Otto Prutscher zakázku od krnovského textilního továrníka Theodora Flemmicha na stavbu rodinné vily, pojal Prutscher celou stavbu jako ucelené dílo. Stejně jako jeho učitel Josef Hoffmann se Prutscher prosazoval v nejrůznějších oblastech uměleckého řemesla a průmyslového designu – od nábytku, skla, keramiky, textilu, výrobků z kovu až po knižní vazbu. Patřil k těm nemnoha, kteří naplňovali vídeňský ideál všestranného designéra.

Všechny tyto dovednosti a principy uplatnil při projekci Flemmichovy vily. Prutscher Flemmichovu vilu tvořil jako estetický ostrov uprostřed všedního světa. Prostorový koncept vycházel z obvyklého modelu anglického domu, jeho středem ale nebyla patrová dvorana, nýbrž dvě nad sebou situované jednopodlažní haly spojené schodištěm. Nároky zadavatele na reprezentaci a pohodlí byly vysoké, tomu odpovídal bohatě vybavený interiér vily, obzvláště v přízemí. Zde Prutscher navrhl mimo jiné vyřezávané obložení, tepané mříže, těžký nábytek a koberce, mozaiky, a také barevné vitráže.

Vitráže zdobily okna vizuálně propojující salon se zimní zahradou a halou, ze strany zimní zahrady salon nepochybně také prosvětlovaly. Vitráže zde patřily k ústředním ozdobným prvkům. Dominantní v salonu byly dvě středové vitráže vyplňující segmentovaná půlkruhově zakončená okna uprostřed severní a jižní stěny salonu postavená naproti sobě. Po stranách okna v severní stěně byly dvoje dvoukřídlé dveře vedoucí do haly, po stranách jižního okna byl také dvěma dvoukřídlými dveřmi přístupný průchod do zimní zahrady. Okno do haly zdobila vegetabilní vitráž, v prostřední části opatřená zrcadlem, na jehož zadní straně obracející se do haly vytvořil nám dnes neznámý umělec, ale patrně dle Prutscherova návrhu, zvířetník. Protější okno, propojující salon a zimní zahradu, zdobila rovněž vegetabilní vitráž. Vegetabilní vitráž byla vytvořena také ve středové části okna, avšak zřejmě jiné barevnosti a bujnější, vyrůstající z protáhlé vázy, doplněná zoomorfními motivy – rozeznatelní jsou velmi dobře dva patrně zpěvní ptáci. Okna zaujímala téměř třetinu velikosti po bocích jim sekundujícím dveřím. Dveře byly zakončeny půlkruhově zakončenými nadsvětlíky. Jasně dominující okna s vitrážemi doplňovaly dveře svými nadsvětlíky, zdobenými ve středové části taktéž vegetabilní vitráží, barevně a typově se přibližující vegetabilním vitrážím okrajových částí oken. Za slunných dní, v hodinách, kdy se Slunce nejvíce přiklánělo k této straně domu, musely sluneční paprsky vytvářet skrze malby vitráží úchvatnou hru barev. Zároveň motivy celý prostor zklidňovaly a zútulňovaly. Jak již bylo zmíněno dříve, autory vitráží neznáme, můžeme však předpokládat, že se jednalo o umělce z okruhu Wiener Werkstätte, s nimiž Prutscher spolupracoval nejen na Flemmichově vile.

Kdy konkrétně došlo ke změně v průchodu ze salonu do zimní zahrady a do haly, nejsme schopni přesně určit. Je však možné, že se tak stalo ještě před úpravami prováděnými v souvislosti s adaptací vily na kojenecký ústav. Záhadou tak zůstává i osud vitráží zdobících původní prostor salonu. Nově totiž byly proraženy průchody ze salonu do zimní zahrady a do haly uprostřed. Zatímco místo dveří ze salonu do zimní zahrady vznikla okna, místo dveří ze salonu do haly jsou nyní dvoje vyjímatelné dveře připevněné k profilované zárubni kličkami, ve svých horních dvou třetinách prosklené. Okno vedoucí dříve ze salonu do haly zaujalo po úpravách místo nalevo od dveří vedoucích do zimní zahrady. Naopak jeho protější partner se posunul doprava, napravo od dveří do zimní zahrady. Neznámo kdy však toto okno přišlo o svou výzdobu vitráží. Ani menší vitráže nadsvětlíků dveří se nedochovaly všechny. Zůstaly pouze dvě, v současnosti umístěné nad dveřmi vedoucími z haly do někdejšího salonu, a napravo od nich nad jedněmi z vyjímatelných dveří. A ani v těchto případech nejsme schopni říci, kdy došlo k jejich zničení či zcizení.

Ať mají vitráže salonu za sebou jakýkoliv osud, krušnější okamžiky je potkaly ještě poměrně nedávno. Během rozsáhlé rekonstrukce vily v letech 2010 – 2011 byly vyňaty. Během dlouhých měsíců, možná i díky uložení v nevhodných prostorách, se dřevěné rámy vitráží zkřivily, a nebylo je možné jen tak jednoduše osadit zpět. Několik let tak působilo okno do zimní zahrady a nadsvětlíky dveří jako důlky po vydloubnutých očích. Až v roce 2014 se podařilo zajistit finanční prostředky. Za ně pak provedli velmi citlivou a důkladnou rekonstrukci manželé Tomčalovi z o. p. s. Renova, a vitráže mohly být osazeny zpět.

Osobně jsem se s paní vitrážistkou ještě nesetkala, ale stejně jako já můžete proklikat její webové stránky https://www.vitraze-sperky.cz/ a pokochat se ukázkami jejích prací. Vřele doporučuji mrknout na reportáž z cyklu Toulavá kamera. Pro mě byla tahle virtuální návštěva v dílně paní Strnadové příjemně stráveným časem a doufám, že jednou dojde i na návštěvu osobní.

Než se tak stane, poslala jsem do Vrbna e-mail. Z odpovědi na něj si dovoluji ocitovat, co paní Strnadová píše k vitrážím do Flemmichovy vily:

Při návštěvě vily jsem si všimla, že jsou vitráže zhotoveny původní technikou, to znamená vsazování skel do olověných profilů. Takto se pracuje i dnes, zejména v sakrálních objektech. Já se věnuji vitrážím zhotoveným tiffany technikou, což je především práce s cínem. Naštěstí to nebude tvořit omezení při práci. 

 Organický motiv působí na pohled jednoduše, ale za tu dobu co se vitrážím věnuji, vnímám, že neexistují jednoduché motivy. A ve chvílí, kdy si to začnu myslet, pocítím v dílně rychle opak

Mám jen takovou poznámku. Na vitrážích pracuji sama a práce na nich je poměrně časově náročná. A jak to tak vypadá, jsem minimálně do konce roku vyprodaná. Pokud se domluvím na zakázkách, které jsou čerstvě rozjednané, může to být ještě později. Ale vše je jak živý organismus a vše je v pohybu. Takže uvidíme.

Je jasné, že vitráže nejsou něco, na co člověk vybere peníze z účtu a zajde si to nakoupit do supermarketu. A navíc i samotné těšení se na něco, co teprve vzniká, může být krásné. Věřím, že to vnímáte podobně a že se budeme těšit společně. Ještě zhruba měsíc můžete přispět a sdílet. Díky vám za to.

Má pozornost samozřejmě patřila nejen vystaveným exponátům, ale též vitrážím. Z následujících dvou fotografií je dobře patrné, které výplně zbývá nahradit vitrážemi, aby byly symetrické.

Průběžný stav sbírky na jejich pořízení k dnešnímu dni je 14.395,00 Kč. Srdečně děkuji, dává mi to naději, že se podaří shromáždit dost prostředků alespoň na jednu z nich. A kdoví, třeba bude i na dvě, nebo dokonce na všechny tři ! Je-li Vám tento projekt sympatický, prosím sdílejte ho. Sbírka pokračuje!

Pro další aktualizaci se vraťte za pár dnů. Kromě stavu sbírky vám prozradím, kdo nové vitráže zhotoví.
Vaše M.