112 Lesem

To co z počátku vypadalo jako poměrně prostupný terén se pomalu, ale jistě mění v souvislou stěnu keřů, maliníků a svízele. Josefína se do houští zamotává víc a víc a začíná z toho být neklidná. Určitě se nechce vrátit zpět pod tvrz. Najednou se zelená stěna nedaleko od ní zavlní a cosi se zřejmě podrostem prodírá směrem k ní. Po boji s vojákem nabyla důvěru, možná neopodstatněnou, ve svůj mečík a tak odhodlaně stiskne čepel a je připravena jej vytasit.

Josefína se prodírá houštím za zády nechala nyní již hořící Dubovec. Nyní když jí už nehrozí bezprostřední nebezpečí jí víří hlavou tisíce myšlenek. Co podniknout nyní? Pokusit se dojít lesem až do Povodí a tam získat pomoc? Nebo se vydat na ještě delší cestu zpět na svůj dvorec a tam sebrat houf a vydat se na Dubovec zjistit co se stalo? Obojí zabere strašně moc času a pokud někdo noční útok přežil, bude potřebovat mnohem rychlejší pomoc.